Prevence v tom smyslu, že je lépe kupovat opravitelné spotřebiče. Jestli nyní kroutíte hlavou, tak činíte naprosto totéž, co jsem dělal já, když jsem to četl na původním webu. Cizí jazyky mi moc nejdou, a tak jsem se domníval, že si to špatně vysvětluji. Ne. Vysvětloval jsem si to správně, jako bylo později potvrzeno.
Dříve pokud se vám pokazila například přívodní šňůra v místě, kam ji strkáte do zásuvky, tak jste koupili novou koncovku a sami doma opravu udělali. Dnes to nejde, neb je to zalité v umělé hmotě a nijak se k tomu nedostanete. A toto se týká spousty dalších a dalších věcí. Nálitky to prostě nedovolí.
Lépe bylo přesto svěřit opravu odborníkům, a tak je tomu i dnes. Ovšem, výrobek z jistých enkláv vám prostě nikde do opravny, pokud už ji najdete, nevezmou. Opravují pouze výrobky, na něž mají s firmou smlouvu a pochopitelně i náhradní díly.
Takže resumé je zcela jednoznačné. Kupujte jen ty výrobky, který mají zaručený servis. Nedbejte na kývání hlavou prodavače, jako že „jóóó to voni maj“, ale sami si to ověřte. A také si ověřte kde, protože vézt něco až někam do Tramtárie se hodně prodraží. Servis by měl být ve vašem okresním městě.
Nemohu zde jmenovat firmy, který tento servis mají, neb bych jim dělal reklamu. To si již musíte najít sami.
A nakonec ještě doplním malou perličku, takový střípeček. Cenu opravy si domluvte a nejlépe písemně. Nechte pracovníka v opravně vypsat výši ceny za opravu. A pěkně s razítkem. Vyhnete se tak tomu, že byste museli platit hodně peněz. Pokud by opravna smluvenou cenu zvýšila, je povinna vás kontaktovat a vyžádat si váš souhlas.
Proč o tom píši? Výměna plotýnky na dvoukolovém vařiči stála 380 korun. V akci byl týž vařič za 450 korun. Záruka v opravně půl roku, nový má záruku dva roky. Tak si zahrajte hru a zkuste si sám pro sebe tipnou, kterou variantu byste si vybrali.